Vůbec poprvé vyrazil hrdý klub IBK Budweis za hranice České republiky a to konkrétně do slovenského Dolného Kubína. Jak to dopadlo se dozvíte v našem tradičním reportu plném krásných fotografií!

Dolný Kubín se nám jako město moc nelíbil

Dolný Kubín se nám jako město moc nelíbil

Tisíc kilometrů na cestách, nejvyšší výhra i prohra v klubových dějinách a také první měření sil se zahraničními amatéry – to všechno stihlo íbékáčko během druhého srpnového víkendu v Žilinském kraji. Celý výlet začal už tak trochu klasicky, když Rehútko dorazil na sraz i se svým autem o necelou hodinu později, čímž se zapříčinil o doslova posrané čekání. Následná stíhací jízda na náš první odpolední zápas pak byla dobrým ospravedlněním agresivní jízdy našeho brankáře a v půl druhé už jsme nastoupili na hřiště proti neznámému soupeři z polského Nowyho Targu, tajemně pojmenovaného Black Shadows. Po úvodním opatrném úvodu nám pak chalani z Polska předvedli, že i v zemi złotých florbal trochu umí a nakonec nás vyprovodili s těžkým, ale opravdu těžkým debaklem. Nutno dodat, že malinké hřiště a hrací čas 30 minut k takovým výsledkům vyloženě nahrával.

Český transportér vs. polský transportér. Výsledek: 1-11.

Český transportér vs. polský transportér. Výsledek: 1-11.

Dlouhá pauza před druhým zápasem vybízela k tomu, abychom se zajeli ubytovat do nedalekého kempu a po složení stanu jsme se vydali k druhému zápasu skupiny A, v němž nás čekal daleko hratelnější soupeř trochu zvláštně reprezentující tamní politickou stranu Sloboda a Solidarita. Tyto politiky jsme určitě měli porazit, ale po našem nejhorším výkonu na turnaji jsme nakonec v přestřelce padli 5:8 a nic na tom nezměnil ani gól do naší opuštěné klece či bizarní trefa Jozy, kterou posvětila i nepříjemná, leč sexy rozhodčí. V tomto zápase se možná naplno projevila absence produktivního Kalného, urostlého Kočího či poutníka Kubeše, nicméně po hlasité poradě v útrobách zimního stadionu jsme se jednohlasně shodli na tom, že to zvládneme i bez těchto mladíků.

Nedostatkem jídla jsme netrpěli

Nedostatkem jídla jsme netrpěli

Večerní zápas, jenž byl pro nás v základní skupině zároveň poslední, nás svedl proti nedalekým Liptovským Revúcím. Ačkoli v tomto zápase o moc nešlo, protože přímý postup do osmifinále už nebyl reálný a do předkola play-off postupují všechny celky, chtěli jsme si na večer trochu zlepšit náladu a to se rozhodně povedlo. Přestože nám děvčátka na časomíře zapomněla v návalu branek jeden gól započítat, poprvé ve vínovožlutých barvách jsme nastříleli za zápas deset branek a soupeře v zeleném oděvu jsme vyprovodili ze hřiště poměrem 10:4. Divoký zápas s nepříliš urputným soupeřem přinesl i další historické momenty, například první hattrick veterána Tomáše Šefrny či premiérovou trefu Cvacha v dresu IBK, jenž byl posledním hráčem čekajícím na vstřelený gól. Jak se však o den později ukázalo, bylo to tak říkající Pyrrhovo vítězství…

Paní rozhodčí fandila při nájezdech samozřejmě Muškovi

Paní rozhodčí fandila při nájezdech samozřejmě Muškovi

To nám však bylo v pátek večer upřímně jedno, jelikož na řadě byla povedená grilovačka. Ta zaujala i několik kolemjdoucích slovenských chalanů včetně našich velice příjemných (a také velice vožralých, i na naše poměry) sousedů v kempu. Po příjemně stráveném večeru se zalehlo a v sobotu byl volný program až do večerního klíčového zápasu předkola play-off. Každý ho využil po svém, někdo jel dvě hodiny do Ostravy za jednou z mnoha svých milenek, jiní se zase upsali ďáblu a přihlásili se na odpolední soutěž v samostatných nájezdech. Do role střelce týmu se pasoval jediný aktivní florbalista Jan Šefrna, který je pověstný tím, že ve Štírech proměňuje 92,5% nájezdů. Jako brankář byl pak k překvapení slovenských médií představen útočník Muška, jenž tak zastoupil chybějícího Rehútka. Jako naschvál jsme však hned v prvním kole opět šli na naše oblíbené Poláky, kteří nás po okulahodící hře nervů vyprovodili ze soutěže hned po prvním rozstřelu, k čemuž jim stačil jediný úspěšný nájezd v náhlé smrti. Jánko Šefrnka tak vylepšil svou statistiku nájezdů ve vínovém ze dvou neúspěšných pokusů rovnou na šest, načež se chopil před nadcházejícím zápasem slova v kabině a rozpovídal se o poměrech ve florbalovém světě. #juniorkaTatranujsouhovnaři

Jánko Šefrna se s tlakem příliš dobře nepopasoval

Jánko Šefrna se s tlakem příliš dobře nepopasoval

Organizátoři zvládli zkazit jména obou týmů

Organizátoři zvládli zkazit jména obou týmů

V sobotu večer potom nadešel čas na zápas, který nás měl buď poslat do nedělní fáze turnaje, a nebo do hospody. K naší smůle jsme ze třetího místa šli na nejhorší celek skupiny smrti, v níž byli oba loňští finalisté. Jediný český soupeř na turnaji v této skupině neuhrál ani bod a tak musel jít do osmifinále přes nás. Jak se však ukázalo, Růžoví Pežoti z Havířova patřili jednoznačně k lepším týmům na turnaji a jejich sehranost z moravskoslezské ligy vedla k děsivému kolotoči před brankou Řehouta. Díky obětavému výkonu hráčů IBKB, dobře chytajícímu brankáři a neuvěřitelné kupě štěstí svítilo na tabuli po dlouhé přesilovce soupeře jen skóre 0:2 pro Pežoty, a když jsme po dvou střelách z větší vzdálenosti překonali gólmana soupeře rázem bylo vyrovnáno 2:2. Po klíčovém gólu, jenž padl dvě vteřiny před poločasem ze závaru před naší brankou se však po přestávce už naplno projevil kvalitativní rozdíl a havířovský soupeř nám nakonec nadělil nemilosrdnou desítku. Íbékáčko tedy na turnaji díru do florbalového světa příliš neudělalo a nastal čas jí udělat alespoň ve městě.

Ondrova ruka a české pivo

Ondrova ruka a české pivo

Jediný nezletilý člen týmu v hospodě perlil

Jediný nezletilý člen týmu v hospodě perlil

Vrchol víkendu tak přišel ve velmi příjemném podniku přímo na dolnokubínském náměstí, kde jsme měli servírku jen pro sebe „lebo sa všetci Slováci najebali už v piatok, hej“. Nebudeme porušovat hospodský kodex a nebudeme zde vypisovat, co se večer odehrávalo, nelze však opomenout taneček dobře naladěného Řehyho poté, co v sázce o borovičku (ale o velkú!) nezvládl vypít pivo do pěti vteřin (5.54). Samotná borovička pak aspirovala na jedno z nejhnusnějších pití, co autor článku kdy pozřel. O kvalitní porci zábavy se potom staral i mladší bratr absentujícího Tomáše Šefrny, jenž bohužel po pár pivech a silných slovech odpadl. Noc pak zakončil každý tak trochu po svém – někdo hrál na káry se Slováky v kempu slovní fotbal, někdo si četl knížku, někdo házel kobry a jiní si večer protáhli až do hodin ranních. Na jednom se však tentokrát hráči IBKB shodli – jídlo a pití tentokrát předčilo florbal, hej.

#IBKforfans #Slovenskooo #hovnaři #hladnývlk #vyhrajemněkdyněco?

 

 

IBK Budweis – Black Shadows Nowy Targ 1:11
Talíř (J. Šefrna)

IBK Budweis – SaS Team 5:8
Joza (Muška), Muška (Joza), Talíř (Muška), T. Šefrna (Muška), Joza

IBK Budweis – FBC Liptovské Revúce 10:4
Joza, J. Šefrna, Muška (T. Šefrna), Joza, T. Šefrna (Muška), Muška (Joza), Muška (Talíř), Cvach (Muška), T. Šefrna (Muška), T. Šefrna

3. místo ve skupině A, 1-0-2, skóre 16:23

Předkolo: IBK Budweis – Růžoví Pežoti 3:10
Flíček (Muška), J. Šefrna (Muška), T. Šefrna (Flíček)

Sestava: Řehout – Flíček, Joza, J. Šefrna, T. Šefrna, Muška, Talíř, Cvach

 

14037553_10207165528921514_1583167227_o

 

Sledujte výrazy mladého Šefrnky

Sledujte vypité výrazy mladého Šefrnky

One Response to Report z prvního turnaje v zahraničí aneb borovička se pít nedá

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *