Již počtvrté se parta z Bigy v Lišově marně ucházela o umístění mezi třemi nejlepšími týmy, letos jí přitom hrálo vše do karet. Čtvrté místo je sice nejlepším výsledkem roku, o úspěchu ale nemůže být řeč.

Pokřik „České – Budějovice“ nám nepřišel pár kilometrů od Budějc tak výživný, a tak byl pozměněn

Čtyři dny po valné hromadě klubu se florbalisté IBK Budweis v hojném počtu přesunuli v ranních pondělních hodinách do Lišova, aby se pokusili vylepšit pátá a čtvrtá místa z let minulých. Do karet jim hrála neúčast dvou účastníků loňského zápasu o třetí místo, zejména pak domácích Red Wings, na které vínovožlutí tradičně neumí. Ani na složení týmu si početný realizační tým nemohl stěžovat, kromě stále indisponovaného Flíčka se o místo v sestavě hlásil přehršel borců, z nichž se jen devět mohlo vejít do pomalu dosluhujících trikotů. Příznivý byl koneckonců i los, jenž nám na úvod po osmé hodině ranní přiřkl výběr Borovan, s nímž jsme v minulosti neměli větší problémy. Hráči ve vínovém však k zápasu přistoupili ve stylu „ono se to nějak uplácá samo“ a více než deset minut se čekalo na úvodní trefu. Tu nakonec obstaral po pěkné souhře Kalný, místo vystřelení výhry však jen rozpoutal bláznivou přestřelku, která na svém konci čítala čtyři trefy po dvou na obou stranách. Borovanským se podařilo vyrovnat necelou minutku před koncem a obrat nás tak o dva body, a v kabině přišlo zasloužené FFko (pověstný Flekův Fén).

No, to teda nejsme

Šanci na reparát měli Budvajzři už o půlhodinku později, kdy poprvé ve své lišovské historii vyzvali Fofrníky. Ne že by snad šlo z florbalového hlediska o vše, ze skupiny postupovali do čtvrtfinále všechny týmy a hrálo se především o nasazení do bojů play-off, přesto mělo Íbékáčko co napravovat a úvod vyšel náramně – ihned po buly si vzal balonek Talíř, čerstvě povzbuzený z tribunky, a vymetl šibenici. Čekání na další góly se lehce protáhlo, především kvůli vysokému počtu zahozených šancí naší první formace, své si ale řekl i soupeř, jenž donutil Smějsíka k výtečnému zákroku a Honzu Šefrnu k zásahu na brankové čáře po nedorozumění při střídání. Do přestávky se však ještě individuální akcí prosadil čerstvý diplomista, na něhož po přestávce navázal po skvělé souhře s Měničem pan Otec Šefrna, a zbytek zápasu se nesl již v exhibičním duchu. Branky po pěkných akcích ještě přidali Kalný, mladý Šefrna a Muška, a brankáři soupeře nezbývalo nic jiného než řádně seřvat své spoluhráče.

Vzhledem k daným výsledkům tak šlo v posledním skupinovém souboji se starou známou Squadrou o první flek ve skupině, přičemž našemu soupeři plnému bývalých zhrzených Štírů stačila k tomuto statutu i remíza. Základem k úspěchu bylo pro IBKB eliminovat střeleckou potenci nově lišovského plejera Formánka, jenž nás pravidelně zesměšňoval hattrickem, a to se vínovožlutým vůbec poprvé povedlo. Na turnajové poměry velice kvalitní zápas nabídl především spolehlivé obrany a výtečně nasazení, jenže Íbékáčku se nedařilo využít snad i mírné převahy ke vstřelení branky, a jak čas utíkal, musela se hra vínových trochu otevřít. Zhruba minutku před koncem toho pak nevyužil nikdo jiný než Formi a bekhendovou střelou zajistil borcům v modrém prvenství ve skupině. Nic na tom už nezměnil ani závěrečný tlak IBK, jenž vyvrcholil velice paradoxně dvěma góly ze standardních situací v blízkosti brankáře Kopačky. Na konečném fotbalovém skóre 0:1 se však už nic nezměnilo, jelikož Kamča obě trefy nemilosrdně neuznal. Naštěstí to v tu chvíli nebylo zas tak stěžejní, rozhodovat se totiž mělo až v následném play-off.

Radomil byl svým stylem hry pro soupeře nepříjemný

Během polední pauzy si své tradiční lišovské okénko vybral Diego Kubíček, jenž v šatně učil všechny přítomné jak zpracovávat balonek na holi, což se mohlo ve čtvrtfinále s Brlohem jistě hodit. Student peďáku se však projevil i jako zdatný motivátor, když utrousil před zápasem pár slov k bolehlavskému obránci Jozovi, jenž si následně celé čtvrtfinále vzal do parády. Za zmínku stála především jeho branka na 2:0, kdy prosvištěl hřištěm jako Řehout dálnicí směr Dánsko a otázkou zůstává, zda bylo stylovější jeho zakončení, nebo následná oslava gólu. Na Štěpána nevídaně mírumilovný Míra pak přidal i přesilovkovou trefu, přestože to na úvod početní výhody mírně zazdil, a skóre pak už jen kosmeticky upravil po souhře do prázdné branky Kalný, tiskovým mluvčím přezdívaný též jako Krysa.

Z hlediště sympaticky podporované IBK tak celkem v poklidu dokráčelo do klíčového semifinále, v němž se letos představilo v rámci šestého turnaje vůbec poprvé. Soupeřem pro vínový zápas roku byl celek Safari, s nímž nás pojí ne úplně příjemné vzpomínky na naši první účast v roce 2012. Tým ve světle modrých dresech však tentokrát nebyl jen partou tvrdých řezníků, ale mohl se opřít i o MVP turnaje s osmatřicítkou na zádech. Tento sympaťák s výbornou střelou v dresu soupeře vynikal a také ho poslal z ojedinělé šance do vedení, záhy ale vyrovnal dobře umístěnou střelou Kalný. Soupeř si vzal vedení zpět gólem v poslední vteřině první půle, vyrovnaný florbal se ale opět promítl do skóre v polovině druhé, kdy se ze standardky trefil velice aktivní Honza Šefrna. Ani na třetí pokus se však Íbékáčko neujalo vedení a po další trefě nejlepšího hráče soupeře muselo opět dotahovat. Na konci utkání IBKB zúžilo sestavu, což vyústilo ve velký tlak, vínovým se však nedařilo trefit zařízení a Pepik Hnátek se tak musel v hrobě obracet. Vše vypadalo ztraceno, když soupeř necelých deset vteřin před koncem zblokoval střelu a vyhodil míček přes celé hřiště, načež jej Joza tak trochu zoufale bekhendem odpálil vzduchem od své vlastní brány. Jednalo se ovšem o tak geniální oblouček, že mu zbývalo překonat posledního hráče Safari, za nímž už se slinou v puse čekali dva neobsazení borci s béčkem na prsou. Ti se však už mohli jen radovat poté, co obránce míček přizvedl tak nešťastně, že skončil za zády brankáře. Vyrovnávající gól čtyři sekundy před koncem vyvolal na hřišti hotovou euforii a zdálo se, že letos konečně Íbékáčku přeje pověstné štěstíčko. Stačilo zvládnout to, co se nepovedlo loni – samostatné nájezdy. I ty začaly skvěle, když Šefi konečně proměnil na sedmý pokus nájezd v dresu IBK a Vojta následně zlikvidoval pokus soupeře. Kličky Mušky s Kalným však skončily na dlouhých rukách brankáře Safari a vzhledem k úspěšnému pokusu osmatřicítky následovala náhlá smrt. Oba úspěšní hráči na obou stranách si dali repete, to se však vyvedlo už jen soupeři a Íbékáčko tak bylo opět odsouzeno k zápasu o třetí místo, k němuž navíc nastoupilo jen pár minut po semifinále.

S týmem Safari jsme prohráli již potřetí

V souboji o bronz bylo o motivaci postaráno, IBK mohlo konečně dosáhnout na první placku a na čtvrtý pokus také konečně porazit kamarády ze Squadry Azzury. Všechny dosavadní porážky byly o jediný gól a jako by už to bylo Budvajzrům souzeno, dopadlo to tak i tentokrát. Íbékáčku se nedařilo po semifinálovém zklamání dostat do tempa, čas zápasu rychle utíkal a v jeho závěru vstřelil jediný gól zápasu Formi, čímž tak víceméně naplnil předpokládaný scénář, že. Po další prohře 0:1 tak bylo jasné, že rok 2016 se medailového vyvrcholení nedočká. Neuvěřitelnou vyrovnanost závěru turnaje pak potvrdil i finálový zápas, v němž uspělo Safari opět až na nájezdy. Z posledních čtyř zápasů tedy hned třikrát rozhodoval penaltový rozstřel, ten čtvrtý dopadl těsně 0:1.

Závěrem se rozhodně sluší poděkovat těm, co přišli náš tým v dobách herní krize podpořit. Ať už šlo o zmíněného Jana Kubíčka, jehož doplňoval milovník lišovské kuchyně Tomáš Kubeš, nebo o páry Matěj Vilímek – Anna Kylianová, Michal Cvach – Aneta Králová či dokonce otce Radka, nebo o tiskového mluvčího Víta Zeleného, jenž se může pyšnit nejen bilancí jeden zápas, jedna výhra, skóre 6:0, ale i oceněním pro nejlepší fanouškovský vzhled dne. Íbékáčku držely palce ale i Dominika Krejčová či Štěpánka Dastichová, chvílemi možná v koutku duše i Klára Viršíková a v neposlední řadě zkušenost v podobě pana Flíčka či Járy Talíře. Těm všem patří za jejich podporu nejen dík, ale i tato čestná zmínka na našem vymazleném webu!

Šefi se stal mužem dne. Peněženka mu ale nadělala spoustu problémů

Druhý svátek vánoční měl svou dohrávku ještě večer, kdy se v Lanovce sešla valná část týmu. Zatímco někteří nespustili celý večer oči z blondýnek, jiní zase měli depresi z blížícího se výslechu a zakomponovali nevinné lidi do přihlouplých fotografií, přičemž do toho jako bónus mladý Šefi házel pandičku a zařekl se k osmi pivům na výjezdním zasedání klubu v Horní Pěně. Když jsme se konečně zmohli na týmový pokřik, dostali jsme deku, nebo spíše sprchu, a strážmistr Zelený pak svým majáčkem pronásledoval neposlušné spoluobčany v ulicích města. Tak tedy Silvestru zdar a příští rok po chystaných reformách konečně pro nějaký ten úspěch!

IBK Budweis – Borovany 2:2
Kalný (Muška), J.Šefrna (Kalný)

IBK Budweis – Fofrníci 6:0
Talíř, Muška, T.Šefrna (Kočí), Kalný, J.Šefrna, Muška (Talíř)

IBK Budweis – Squadra Azzura 0:1

2. místo ve skupině A, 1-1-1, 4 body

Čtvrtfinále: IBK Budweis – Brloh 4:0
J.Šefrna (Joza), Joza, Joza (Muška), Kalný (Muška)

Semifinále: IBK Budweis – Safari 3:4 po nájezdech
Kalný, J.Šefrna (Kalný), vlastní gól

O třetí místo: IBK Budweis – Squadra Azzura 0:1

Sestava: Smějsík – Pekárek, Pelikán, Muška, Kalný, Talíř – J.Šefrna, Joza, Kočí, T.Šefrna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *