Vínovožlutí odstartovali sezónu v sedmičlenné konkurenci v Kolíně osmým místem. Nejdůležitějším sdělením z turnaje je fakt, že náš nejhezčí gól rozhodčí mylně neuznali a sebrali nám tak senzační sedmé místo! Kdo si však nalil čistého polosuchého ví, že umístění je důsledkem impotence klíčových hráčů a také kvalitní hry našich soupeřů.

V Kolíně nás nakonec posílil i lepší člověk

Po velice brzkém budíčku se šestimístná dodávka brzy naplnila do posledního místečka a k úžasu Kubeše tomu tak zůstalo i po imaginárním průjezdu přes Vodňany, kde měl podle jistých spekulací očekávaný žolík Kalný vůz opustit. Nestalo se, a tak posílený mančaft mířil za tmy do Kolína s očekáváním dobrého výsledku. Zatímco se po cestě medicínská posila ihned postarala o faux pas v uzavřeném areálu, páteční noc na Maximum odsoudila křídelníka Talíře do role tvrdě spícího pasažéra. V samotném Kolíně se pak posádky obou vozidel úspěšně setkaly, na vlastní pěst z Olomouce jedoucí Kočí však sobotní vstávání nezvládl a vzhledem k nabitému rozpisu zmeškal první dva zápasy, načež si ještě musel u Vietnamců obstarat slušivý dres s límečkem, jelikož ten jeho zůstal ve Starých Hodějovicích.

Před úvodním zápasem na poslední chvíli trenér apeloval na své svěřence, že v tabulkovém systému bez play-off může už takový ranní zápas rozhodovat o prvním místu. Když ho Íbékáčko po dvou trefách samozvaného lepšího člověka Kalného dokázalo otočit z 0:1 na 3:1, asi nikoho v tu chvíli nenapadlo, že to opravdu rozhodující zápas byl. Jen nerozhodoval o prvním místu, nýbrž (nakonec ale ne tak docela) o sedmém. Jediný jihočeský zástupce na turnaji totiž na výhru nedokázal navázat, když podlehl modrým koním 0:3, a posléze i bronzovým Chalanům, nad kterými přitom ještě pár minut před koncem vedl 2:0. Závěr zápasu ale Íbékáčko absolutně nezvládlo, prohrálo 2:4, a tento moment se ukázal být jakýmsi zlomovým bodem pro zbytek turnaje, kdy se tak nějak už podle očekávání vždycky něco podělalo.

Jedna z umírněnějších scén v šatně IBKB

Po zbytek dne už byl rozpis volnější a mezi jednotlivými zápasy následovaly delší pauzy. Íbékáčko pro tyto účely naplnilo veškerý potenci-on-ál vlastní šatny a debutant Kučera musel po sledování jednorožeckých soubojů začít litovat, kam že se to upsal. Zatímco Kočí působil jako tajný agent a odposlouchával rozhovory našich soupeřů, mladý Šefrna si každých pět minut hladil u zrcadla své vousy a tloustnoucí Kalný donutil svými výroky Pekárka k vodní agresi.

Čtvrtý zápas nás pak na hřišti krátkých rozměrů svedl proti mateřskému týmu Michala Gruse. Zápas s pražským Čerňákem byl podobně jako ostatní souboje velice vyrovnaný, a na gól se čekalo až do předposlední minuty. Bohužel pro nás, padl po mírně náhodném plácnutí do naší sítě a tak vyslalo Íbékáčko na hřiště to nejlepší, co má k dispozici, aby se pokusilo manko dohnat. To se nakonec povedlo, když krásnou akci Šefrny s Kalným zakončil Muška zcela jasně pod víko. Rozhodčí si však zrovna zdřímnul a branku kvůli své nejistotě raději neuznal. Vzhledem k tomu, že pražští soupeři nenašli odvahu k tomu, aby gól přiznali, slavili hubený triumf a odstartovali tak naší sérii jednobrankových proher. Ta další přišla v tvrdém zápase s nalitými Draky, kteří byli po celý zápas o krok napřed a nakonec zvítězili 4:3. A do třetice prohra 1:2 s jiným pražským výběrem – FBC Štěrboholy, která tak definitivně odsoudila Jihočechy do boje o sedmý flek.

Zatímco ve zmíněných vyrovnaných bitvách Íbékáčko občasný deficit kvality dohánělo příkladným nasazením a tvrdší hrou na hraně rizika, poslední zápas s domácími Gladiátory už byl spíše takovou ospalou labutí písní. Směrem dopředu se sice vínovožlutým uvolnily ruce a hrozili ze zajímavých akcí, v obranné činnosti se však vytratil veškerý důraz a kolínští tak velmi lacině skórovali jeden gól za druhým. Do útoku přesunutý Pekárek tak alespoň nabil Janu Šefrnovi na čestný gól a hurá do sprch. Z nich se hrdí Budějčáci vrátili akorát na poslední minutu souboje mezi dvěma týmy ze spodku tabulky, v němž by jakýkoli bodový zisk Exodusu znamenal pád IBKB na poslední místo. Čerňák ale v poslední minutě vedl 2:1 a kapitán tak mohl hlásit svým umytým kamarádům, že „pokud daj žlutí gól, budem posle…“ – hele gól. Jasně. Fajn. Proč ne viď. Ok, osmý z osmi. Neva. Lišoff’s waitin‘.

V Holašovicích byl tahounem IBKB jednoznačně Kubeš

Po týmovém rozloučení u kuřat se větší polovina týmu opět naskládala do Ducata na zpáteční cestu, akorát vínové dresy byly nahrazeny vínovými nápoji. Střízlivý řidič Muška si tak vyslechl polosladké projevy vínového kritika Kalného a občasné vybuchnutí bomby v zadní části automobilu. Po zredukování sestavy se nabral směr Holašovice a Fiatem se rozezněly hlasité chorály oslavující výborný sobotní výsledek. O zábavu na večerní dohrávce u příležitosti rybích narozenin se staral zejména nevídanou energií obdařený Kubeš, po půlnoci se ale únava o své slovo přihlásila velice hlasitě a zdánlivě nekonečný den byl minulostí.

IBK Budweis – Exodus SNS 3:1
J. Šefrna (Flíček), Kalný (Muška), Kalný (Muška)

IBK Budweis – FBC Blue Horses 0:3

IBK Budweis – Chalani 2:4
Kubeš (T.Šefrna), Muška (Kočí)

IBK Budweis – FBC Čerňák Praha 0:1

IBK Budweis – Draci 3:4
Kočí (Kalný), Talíř (Muška), Kubeš (J. Šefrna)

IBK Budweis – FBC Štěrboholy 1:2
Talíř (T. Šefrna)

IBK Budweis – Gladiátor Kolín 1:6
J. Šefrna (Pekárek)

8. místo, 2 body, skóre 10:21

Sestava: Kučera – Pekárek, Kubíček, Muška, Kalný, Kočí – Flíček, J. Šefrna, T. Šefrna, Talíř, Kubeš

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *